Hrad Pecka 

Hrad je hlavním turistickým lákadlem a cílem, který městečku dominuje. Návštěvníci se zde mohou dovědět zajímavosti o Kryštofu Harantovi, majiteli hradu ze 17. století, a poutavá je i expozice věnovaná historii hradu a městečka. Za shlédnutí stojí i nedávno instalovaná expozice věnovaná útrpnému právu (středověká mučírna) a středověká černá kuchyně, která přiblíží návštěvníkům tehdejší přípravu pokrmů. V nedávno opravených a zrekonstruovaných hradních sklepeních mohou návštěvníci shlédnout i galerii moderního sochařského umění. >> www.hradpecka.cz

Hospital Kuks 

Jedinečný barokní komplex v údolí řeky Labe založený hrabětem F. A. Šporkem (1662-1738). Stavba Kuksu byla zahájena roku 1692 (G. B. Alliprandi). Nejprve byla vybudována na levém břehu lázeňská část při léčivých pramenech se zámkem a schodištěm. Na pravém břehu byl postaven hospital s kostelem Nejsvětější Trojice a hraběcí hrobkou. Prostor před průčelím kostela a hospitalu zdobí sochy z dílny M. B. Brauna (1684 - 1738), zobrazující alegorie Náboženství a řadu Ctností a Neřestí. Sochařská výzdoba vznikala v letech 1712 - 1731. V roce 1743 byl do hospitalu uveden řád milosrdných bratří, který se staral o staré a nemocné chovance podle stanov Šporkovy kukské nadace. O bývalé velkorysosti a monumentalitě celého areálu podávají svědectví dokumentární rytiny, ale také zachovaný hospital s barokní lékárnou, kostelem, kaplí, zahradou a s lapidáriem originálů plastik. >> www.hospital-kuks.cz

Zámek Miletín

Barokní zámek byl postaven na místě vodního hradu v letech 1693-1701 a v roce 1847 byl empírově upraven. Rozsáhlý park kolem zámku založ kníže Alexandr Schonburg-Harteinstein po roce 1881 v podobě přírodně krajinářského parku o rozloze 9,2 ha. Zachoval se však jen na malé ploše geometricky řešený parter. V současné době je nepřístupný - byl vrácen původnímu majiteli. V části je Celní škola.

Zámek Bílé Poličany

294 m. První zmínky o obci se datují do roku 1271. Původně zde stály dvě tvrze s dvory. Horní renesanční tvrz byla postavena po roce1584 a v roce 1725 byla přestavěna na zámek, který je dnes obklopen anglickým parkem s řadou klasicistních staveb. Dolní tvrz, jenž stávala na místě tzv. Červeného dvora, se bohužel nedochovala. Za zmínku stojí ještě dvoupatrový špýchar u silnice. Zámek není přístupný veřejnosti a slouží jako rekreační středisko.Obec Bílé Poličany leží v údolí říčky Trotinky v Bělohradské pahorkatině, v nadmořské výšce

Zámek Jeřice

Zámek vznikl rozšířením tvrze v parku mezi Bystřicí a hospodářským dvorem v jižní části vsi, 4 km jihovýchodně od Hořic. Nejstarší známí držitelé, Mrzák a Zdeněk z Jeřic, patřící k rodu se šachovnicí na štítě, jsou doloženi k r. 1379. V 16. a 17. st. se tu majitelé rychle měnili. Obytnou stavbu tvrze prozrazuje v jihovýchodním nároží dnešního čtyřkřídlého barokního zámku jen masivní, 150-160 cm silné zdivo dvou přízemních místností. Vznik tvrze, vzhledem k blízkosti vodního toku bezpochyby využívající vodní opevnění, lze doložit již před r. 1379. Zámek není přístupný veřejnosti. V dnešní době je využíván jako okresní archiv.

Zámek Hořice

Jednopatrová budova zámku s erbem rodu Strozziů nad vchodem stojí na místě původní kamenné tvrze z 1. poloviny 15. stol. Z tvrze se dochovaly sklepy a přízemí s valenými klenbami. Původně dřevěné patro tvrze bylo po požáru roku 1749 spolu s celou stavbou přestavěno v zámek. Později byl zámek upravován a dnes jsou zde kanceláře. Na jižní fasádě, vlevo od vstupní brány, jsou funkční sluneční hodiny. Zámek není veřejnosti přístupný.

Zámek Lázně Bělohrad

Původně renesanční stavba z doby po polovině 16. století byla někdy kolem roku 1720 přestavěna za Bertholda Viléma z Valdštejna (1724) a posléze jeho zetě Jana Arnošta Schafgotsche. Za autora bývá považován Jan Blažej Santini-Aichl. Ve vstupní části je umístěna kaple oválného půdorysu. V kapli je monumentální oltář z 1. pol. 18. stol. s obrazem sv. Jana na Pathmu. Zámek je obklopen rozsáhlým parkem, v něm se nachází oranžérie.  V současné době není veřejnosti přístupný, sídlí zde internát střední odborného učiliště.

Holovousy

1,5 ha a nacházejí se zde dvě barokní plastiky. Čtyři roční období z roku 1751 a sv. Jan Nepomucký z r. 1732. Zvláště dendrologové si zde mohou přijít na své. Roste tu 20 druhů různých jehličnanů a 66 druhů listnatých stromů. Od konce 18. stol se zde pěstuje kvalitní odrůda jablka - holovouský malináč. V zámku dodnes sídlí Výzkumný ústav ovocnářský.Původní barokní zámek, přestavěný pseudogoticky a secesně J. Vejrychem v letech 1906-7. Součástí je zámecký park s rozlohou cca

Zámek Bílá Třemešná

V pramenech se uvádí, že zde byla vybudována tvrz, která stávala na místě pozdějšího zámku, který nechal vybudovat Adam Zilvár z Pilníkova. V letech 1626 -28 našel zde útočiště J. A. Komenský spolu s dalšími pronásledovanými českými bratry. V letech 1865 - 66 byla budova zámku rozbořena.

Benediktinský klášter patří mezi národní kulturní památky České republiky. Opatství je impozantním komplexem, jehož dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby, převážně podle projektu K. I. Dientzenhofera (1726 – 48).

Centrum Broumova

Městská památková zóna. Historické jádro si dodnes zachovalo půdorys města tzv. slezského typu s pravidelnou sítí ulic. Náměstí dominuje barokní Mariánský sloup od J. Brokoffa (1706).  

Kostel Navštívení Panny Marie (Boušín)

Boušín je malá osada rozkládající se v oblasti Babiččina údolí na pravém břehu řeky Úpy a východně nedaleko obce  Slatina nad Úpou. Ve středu osady stojí kostel Navštívení panny Marie pocházející ze 14. století, který v roce 1681 až 1692 prodělal barokní přestavbu. V osadě se dochovaly původní roubené domy. Severovýchodně od osady v oblasti lesa najdeme Boušínskou kapli pocházející z roku 1728 až 1730.

Kaplička se zázračnou studánkou na Boušíně - pověst o kapličce: pověst se váže k roku 1434, kdy měl Boušín v držení Jan Litobořský z Chlumu, seděním na Turyni. Pověst je vylíčena takto: „Tam, kde je dnešní fara, stával před časy dvorec turyňského pána. Často sem dojížděl s malou dceruškou. Nebe dalo jí krásu, ale nemoc vzala ubohé se sluchem i řeč. Ovečky však jí rozuměly a ovčákův pes četl jí z očí. Jednou, když ji zlákalo jaro, vydala se k ovečkám sama. Cesta jí vedla, ale také svedla a zavedla v prales nad divou řekou. Temných hlubin se bála, ale studánka ve stráni ji zvábila, pramen osvěžil a když zvedla ruce k prosebnému „Zdrávas“, aby ji Svatá Paní z lesů vyvedla, stal se div. Hluchá slyší, jak němé dosud rty šeptají živá slova. Za štěkotem běží z lesa ven, slyší zvonky oveček a na žasnoucího pastuchu radostně volá: „Bárto, Bárto!“ Na poděkování zázračného uzdravení daroval turyňský pán dvorec i s poplužím záduši a vybudoval na Boušíně mariánskou svatyni.“

Slatina nad Úpou

Obec Slatina nad Úpou se nachází ve střední části okresu Náchod, patří do předhůří Krkonoš. Je rozložena v kotlině asi 2 km dlouhé, v nadmořské výšce mezi 360–400 m. Vesnice vždy patřila mezi větší zemědělské obce. Její název je odvozen od slatin a močálů, které se nacházely v blízkém okolí. V roce 1904 byl podle řeky Úpy, která obcí protéká, upřesněn místní název na Slatina nad Úpou. Součástí vesnice jsou osady Boušín a Končiny. Obec má charakter venkovské zástavby, trvale zde žije okolo 300 obyvatel. V poslední době se stává spíše místem vyhledávaným k rekreaci, mnoho chat a chalup je obydleno přechodně. 

Barunčina škola (Česká Skalice)

V prostředí staré roubené školy, kterou spisovatelka Božena Němcová v dětství navštěvovala, se každoročně v květnu a červnu máte možnost setkat s panem učitelem, s Barunkou a jejími sourozenci a spolužáky, které představují děti z folklorního souboru Barunka z České Skalice. Barunka Panklová školu navštěvovala na přelomu 30. a 40. let 19. století. Z přízemní budovy postavené na samém okraji skály nad řekou se zachoval pouze bývalý učitelův byt, protože zbytek budov lehl plamenem. Nyní je zde vytvořena třída tak, jak ji popsala Božena Němcová v knihách Babička a Pan učitel. Třída je vybavena dobovým nábytkem a školními pomůckami.

Textilní muzeum Boženy Němcové (Česká Skalice)

Zde se spisovatelka Božena Němcová vdávala a nachází se zde slavný Jiřinkový sál. Ve středověké Maloskalické tvrzi se každoročně v září koná výstava jiřinek, které jsou vysázeny i v jejím okolí. Muzejní areál doplňuje Textilní muzeum zaměřené na historii zpracování textilních surovin a potiskování textilií, včetně ručního tisku a modrotisku.