Zoo

ZOO Dvůr Králové nad Labem
Zoologické zahrady prodělaly za dobu svého vývoje obrovský kus cesty ve svém významu. Od zábavních menažerií se přeměnily na významná centra výzkumu a ochrany ohrožených druhů, vzdělávání a rekreace, sdružených do  několika mezinárodních organizací.  
     
Krátce z historie ZOO
Královédvorská zoologická zahrada vznikla na území původního soukromého parku s překrásnou budovou - kopií renesančního zámku (originál leží u Vídně), kterou nechal jako letohrad postavit začátkem 20. století (1905) továrník Richard Neumann. Po znárodnění textilního průmyslu v roce 1945 vzniklo ve „vile“ městské Vlastivědné muzeum, jehož součástí se postupně staly klece s evropskými zvířaty - základ budoucí ZOO.
Zoologická zahrada byla oficiálně otevřena pro veřejnost dne 9. května 1946 na ploše pouhých 6,5 ha. Prvním správcem ZOO a zároveň kustodem muzea byl Josef Fabián (správce ZOO 1946-1953). Především v prvních desetiletích byly jednotlivé klece a výběhy stavěny svépomocí, mezi nejvýznamnější patří adaptace původního palmového skleníku na první „Tropický pavilon“ s opicemi, ptáky a prvním královédvorským lvem nazývaným Rémus.
K významnému rozvoji zahrady došlo za Františka Císařovského (ředitelem ZOO v letech 1956-1965). I když řada akcí byla stále prováděna svépomocí, vznikly první velké pavilony, které byly nejmodernější v tehdejším Československu (terárium, výběh ledních medvědů, pavilony šelem, pavilon pro slona aj.). Celková plocha ZOO se zvětšila na 28 ha a kolekce zvířat byla rozšířena o řadu vzácných a exotických druhů. Zároveň vzrůstala i návštěvnost, která dosáhla prakticky 250 tisíc osob ročně a výrazně se zvýšilo postavení královédvorské ZOO mezi ostatními československými zahradami.
Dalším mezníkem byla 70. léta, kdy ZOO zorganizovala 8 expedic do různých zemí Afriky a dovezla kolem 2 tisíc zvířat. Specializaci zahrady na africkou faunu prosadil ing. Josef Vágner, CSc. (ředitel v letech 1965-1983). Dovezená zvířata (především kopytníci, ale i šelmy, opice a plazi) dala základ unikátním chovům, které ze zahrady činí jedinečnou genobanku četných afrických kopytníků na Evropském kontinentě.
Významným modernizátorem a realizátorem nových expozičních trendů v zahradě byl Ing. Jiří Svoboda (ředitel v letech 1984-6), který zahájil výstavbu expozic a výběhů imitujících přirozené prostředí, zrušil v celé ZOO zábradlí a zahájil zakrývání budov a plotů palisádami, vegetací a podobně. Zahájil také výstavbu řady objektů, bez jejichž realizace by nedošlo později k otevření Safari pro veřejnost. Experimentálně začala být vypouštěna některá zvířata do Safari, které bylo poprvé otevřeno pro návštěvníky MVDr. Pavlem Sukem (ředitel v letech 1988-1990) 8. května 1989.
V současné době dosahuje královédvorská ZOO výjimečných světových úspěchů v chovu nosorožců, žiraf, zeber, buvolů a řady druhů antilop. Počtem držených zvířat je největší ZOO u nás a je nejznámější i nejslavnější českou zoologickou zahradou. Zároveň je největším chovatelem afrických zvířat v Evropě a patří mezi nejkrásnější ZOO Evropy i světa. Jako jediná v ČR nabízí v létě (od května až do konce září) „Africké safari“, v němž návštěvníci projíždějí ve speciálně upravených safaribusech mezi volně vypuštěnými zvířaty – kopytníky a ptáky. Od roku 2003 jezdí po safari dvouposchoďové autobusy.
ZOO Dvůr Králové je členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ) ustavené v roce 1990 a sdružující 15 ZOO v České republice a 4 na Slovensku.
Také na poli mezinárodním význam královédvorské ZOO stále stoupá. Od roku 1995 je řádným členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která organizuje evropsky koordinované chovatelské programy (EEP) – královédvorská zahrada je členem 34 takových programů.
Od roku 1997 je ZOO také členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií ( WAZA – známá též jako WZO a IUDZG ), která sdružuje kolem 150 nejvýznamnějších zoologických zahrad světa.